Grilování
Už skoro dva týdny vám o tom chci napsat. Ale život miminka je tak náročný, že na psaní nějak ani nemám čas. Dneska táta odjel se strejdou Filipem na chatu a já zůstala doma jen s mamkou, a tak mám chvilku, abych vám všechno povyprávěla. (Nevysvětlujte si to špatně, věc se má tak, že když je tatínek doma, tak mu chci věnovat každou volnou chvilku, kterou netrávím s mámou, víte?)
Před čtrnácti dny (také to byl pátek) maminka hodně pekla. Dort, pivní cibulový chleba a housky. No řeknu vám, doma to krásně vonělo. Když byly housky upečené, mamča mi je ukazovala a slíbila mi, že až budu větší, že jí budu pomáhat sypat. A že mi taky půjčí kousek těsta, abych něco umotala. Zatím jsem na to moc maličká, ale už teď se těším, určitě to bude fajn. Vypadalo to, že snad budeme něco slavit, ale dort byl pro tátu, protože dorty táta moc rád. No a chleba a housky k večeři (jen pro dospěláky, já mám na to ještě čas). Jenže potom zavolal strejda Peťa, že by přijeli na návštěvu.
Když dorazili, přivezli s sebou velkou krabici různých věcí. Naložené maso, omáčky, nakládané okurky, pálivé papriky a ještě cukety. Strejda samozřejmě přijel i s tetou Lídou a s Šárkou. To je moje větší sestřenice. Ona je sice mladší než já, ale umí toho víc a je pěkně divoká. Maminka říká, že je to proto, že jsem ji předběhla a narodila jsem se dřív. To bych ale měla být ta větší já, ne? Jenže takhle to nefunguje. U miminek se to má tak, že když se narodí dřív, než je jejich čas, všechno potom musí dohnat tady na světě. A popravdě je to pěkná fuška, u mámy v bříšku to jde líp. Na světě je totiž tolik zajímavých věcí, že se nedá jen tak soustředit na to, aby se jen rostlo. Nad tím se ale zamyslím někdy příště. Zpátky k návštěvě.
Takže, když přijeli, máma s tátou zapálili gril. To se jen tak říká, ve skutečnosti hoří jen dřevo a uhlí v grilu. Šárka se na ten ohýnek nemohla vynadívat. Teta ji teda vzala kousek blíž, aby dobře viděla, ale zase ne moc blízko, aby se nepopálila. Oheň hodně hřeje, víte? A může opravdu ublížit. To nám (mně i Šárce) rodiče vysvětlují už teď. Asi si myslí, že si to zapamatujeme, ale když my se učíme každý den tolik nových věcí, že si nejsem jistá, jestli si zrovna na tohle vzpomenu, až budu větší.
Já jsem dostala mlíko z lahvičky, Šárka od tety a dospěláci si na gril dali dělat maso. (Musím na ně naprášit, že před tím snědli skoro všechno pečivo.) Chtěla jsem si s nimi povídat, ale byla jsem nějaká unavená. Šárka mi půjčila svoji berušku a to hraní mě tolik unavilo, že jsem pak už neměla na nic sílu. Zato ona řádila jak černá ruka. Musím zjistit, kde bere tolik energie. Asi z té zeleniny, co už může baštit. Rodiče a teta se strejdou si povídali, jedli maso a tatínek se strejdou si dali pivo. Teta slíbila, že domů bude řídit ona. Asi to pivo kazí oči nebo co.
Když už jsem spala, tak se všichni (bylo prý nějak po desáté hodině) koukali na oblohu. Ale ne na hvězdy, ale na průlet Mezinárodní vesmírné stanice. Asi to bude něco moc zajímavého, druhý den mi o tom vyprávěli. Prý měla být vidět ještě jednou, ale kolem zahrady je spousta stromů, které jim bránily ve výhledu. Podle toho, co jsem slyšela, ta stanice lítá pořád kolem země. Tak až budeme se Šárkou větší, tak ji snad taky uvidíme.
Ráno mě čekalo veliké překvapení. Teta, strejda i Šárka tu zůstali! Navíc měla dorazit i babička s dědou a teta Májka. Dorazili! Ale o tom vám napíšu zase v dalším článku.
Vaše Madlenka