Novinky z mého života
Začnu asi tím, že od minulého víkendu mám už druhý zub. Pořád bych něco kousala a žužlala. Dřív mi dával tatínek okusovat svoji ruku, ale už se bojí. Prý už opravdu koušu a docela to bolí. Nevím, co se mu nelíbí, já mám svoji ruku v puse skoro nepřetržitě a vůbec si nestěžuju.
Další věc, která je docela nová, je to, že se umím otočit z bříška na záda. V poslední době to trénuji čím dál tím víc. Někdy pěkně lumpačím. To když mě dají rodiče spát do postýlky (samozřejmě na břicho, jinak usnout nechci) a já se po chvíli otočím na záda a volám na ně, aby šli za mnou a překulili mě zase zpátky. Je to velká legrace.
Taky s hračkama je větší zábava než dřív. Už je umím pěkně držet a strkat do pusy. Taky mi jde přendat si hračku z ruky do ruky. No, a když jsem na bříšku, tak se mi daří podat si nějakou hračku, která je v dosahu a trochu si s ní pohrát. No jasně, že mě ruce ještě tak dobře nenesou, ale pokroky dělám. Mám nacvičené super číslo s dudlíkem. Ležím na břiše, hlavu zvednutou, rukama si našteluju dudlík do správné polohy a nechám na něj padnout hlavu. A dudlík šup do pusy!
Už se umím pořádně nahlas chechtat. Největší sranda je, když na mě rodiče dělají blbinky. To se řehtám tak, až se z toho zajíkám. S mamkou hrajeme v postýlce jednu hru. Já jsem na bříšku, mamka na mě kouká chvilku nad postýlkou, chvilku zase skrz bočnici a já se směju na celé kolo. Zájemcům ráda předvedu.
Nejnovější zážitek mám z úterní návštěvy paní doktorky. Nejprve mě sestřička zvážila (6300g), potom změřila (délka 61,5cm, obvod hlavy 41,5cm), paní doktorka mě prohlídla a moc pochválila. Taky říkala, že mám začít dostávat mrkev a další zeleninu, pak prý i ovoce. Mamka mi to slíbila na zítra, tak se moc těším. Určitě vám o tom potom napíšu. Než jsme jeli k paní doktorce, tak máma s tátou říkali, že dostanu nějakou včeličku, ale že se nemám vůbec bát. Houby včelička, injekce to byla. A taky jsem jim pořádně vynadala. Ale jen chvilku, aby si nemysleli, že mě to moc bolí. Prý to bylo očkování. Nějaká hexavakcína. Dobře se cítím až teprve dneska. Od toho očkování jsem nebyla ve své kůži. Hodně jsem plakala, v noci se mi špatně spalo a neměla jsem moc chuť k jídlu. Včera jsem nechtěla jíst skoro vůbec. Tak mi máma dala k obědu lžičkou kaši. To byla dobrota! A mamka měla radost, že jsem snědla alespoň něco. Odpolední sváču jsem už snědla normálně, jenže večer mi zase mlíko nějak nechutnalo, tak do něj mamča dala rýžovou instantní krupičku a zase mě krmila lžičkou. Zatím mi to moc nejde, ještě jsem nějak nepřišla na ten fígl, co maj dospělí, že jim to jídlo nepadá z pusy, ale snažím se. Otevírám pusinku a moc mi chutná. I naši měli radost, že nepůjdu spát hladová. Musím říct, že mi kaše bříško a náladu srovnala a dneska už je to dobrý. Nechci to zakřiknout, ale opravdu to vypadá, že jsem se s očkováním vyrovnala.
Na závěr vám ještě prozradím, že na kardiologii měl ze mě pan doktor radost. Jsem zdravá, ta dírka v septu už je jen malinká, takže na kontrolu jdu až za rok.
Tak, to jsou všechny dosavadní novinky z mého života. Zase se brzy ozvu.
Vaše Madlenka
Komentáře
Přehled komentářů
Tahle pochvala či poděkování,možná by se to dalo nazvat i mnoha jinými způsoby,je nejen pro Tebe,Majdalenko,Ty úžasná a šikovná holčičko,ale i pro VŠECHNY,kteří se nezalekli toho,jak MALIČKA' ses narodila a den za dnem Ti dávali a dávají dál a budou dávat ještě SPOOOOUSTU let všechno,co budeš potřebovat a ještě mnohem,mnohem víc.....
POCHVALA - PODĚKOVA'NI'???
(Jiřina , 21. 11. 2011 19:38)