Výlet v šátku
V neděli po snídani vzal táta tetu Májku do jeskyní, co jsou u nás za barákem. Přišli celí ublácení a veselí. Vyprávěli, jak se plazili v blátě. Chtěli i lézt na skálu, ale ubahněné boty jim v tom zabránili. Přišli si pro čisté boty a oblečení, aby vyrazili na velký výlet. Tatínek říkal, že půjdou do lomu Alkazar (ten je vidět na druhé straně řeky než bydlíme), a pak na výlet do Svatého Jana pod Skalou. Maminka byla unavená a chtěla spát, ale když zjistila, že venku je příjemně, zabalila mi oblečení a jídlo, převlékla mě, nachystala šátek (ten, co se v něm nosí děti a ještě jeden menší, který mi úplně přesně padl na hlavičku), dali mě do sedačky, všichni naskákali do auta a vyrazili jsme.
Dojeli jsme do Srbska na parkoviště a Májka mě mamče pomáhala uvázat do šátku. Zatím šátek moc neznám a vždycky zapomenu, jak je mi v něm krásně, takže vždycky, když mě do něj dají, pláču. Ale já se to naučím! Když si mamka chystala šátek, tak jsme potkali tetu Kačku. Tuhle tetu znám. V červenci slavila narozeniny na Karlštejně v kempu a já tam byla moc hodná. Měla radost, že nás vidí, ale mamince moc nevěřila, že to s tím šátkem zvládne. Ale teta Májka je šikovná a věděla, jak na to. Mohli jsme vyrazit.
Šli jsme podél řeky k lomu Alkazar. Ten je tak veliký! Máma mě vyndala ze šátku, abychom se trochu provětraly, sedly jsme si do stínu a já dostala sváču. Taťka s Májkou se šli podívat do štol a prolezli jedním komínem. Ale není to takový komín, který máme doma, to se jen tak říká díře ve skále, která vede nahoru. Potom se šli podívat až nahoru toho lomu. On má tři patra. Já zůstala radši s maminkou dole v bezpečí, na lezení po skalách se ještě necítím. Tatínek s Májkou nám mávali z každého patra. Když byli úplně nahoře, tak jsem na ně skoro ani nedohlédla. Nakonec mě to zmohlo a usnula jsem u mámy v náručí. Opatrně mě položila na zem na šátek. Byla jsem z toho tak zmatená, že jsem si ani nevšimla, že spím na zádech!
Akorát, když se ti dva kamzíci vrátili, tak nějaká holčička cinkala na zvonek u kola a já se probudila. Stejně byl už čas vyrazit. Zase mě dali do šátku a šli jsme. Z cesty si toho moc nepamatuju, v šátku se mi krásně spalo. Bylo tam teplo, hezky to houpalo a slyšela jsem, jak mamince tluče srdce. Bylo to skoro takové, jako když jsem byla u ní v bříšku.
Přes Hostím (kde jsme si dali krátkou přestávku na rohlík a pomeranč) jsme dorazili do Svatého Jana pod Skalou. Ti dva horolezci (no jasně, že Májka s tátou) museli vyšplhat na vyhlídku, kam jsme s nimi s mámou nemohly. Nám to nevadilo, trochu jsme si odpočinuly a nastudovaly další cestu. Táta šel na vyhlídku U kříže poprvé, ale holky si cestu pamatovaly. Táta se ale vylekat nenechal. Kopec je to opravdu velikej a ty schody! To nejsou schody, jako máme doma. Tyhle jsou z velkých klád přímo udělané v kopci. Pěkně to se mnou v šátku házelo, když po nich mamka šla. Trochu jsem se jí pletla nohama, alespoň si mohla dělat přestávky.
Došli jsme až úplně nahoru a i já jsem se mohla podívat do kraje. Z té výšky mi nebylo moc veselo. Trošku jsem se bála. Ještě, že mě mamka držela. Zpátky jsme šli jinou cestou. Po naučné stezce, která vedla přes Solvayovy lomy. To je skanzen, kde jezdí i vláček, dá se tam jít na prohlídku do dolu a venku je udělané moc pěkné muzeum. My jsme tam byli ale už moc pozdě, tak jsme viděli jen koleje. Alespoň jsem měla klid na jídlo. Mám slíbeno, že až budeme se Šárkou dost velké, tak pojedeme tím vláčkem.
Když jsme vlezli do lesa, tak už skoro nebylo nic vidět. Naštěstí jsme měli s sebou baterky. Jednu dostala máma na čelo, aby viděla, kam šlape. Cesta byla hodně z kopce a někde ji musel táta přidržovat, aby nespadla. Ještě, že jsem se nesla. Všichni říkali, že je z toho bolí kolena. Netrvalo to tak dlouho a napojili jsme se zase na stejnou cestu, kterou už jsme znali. Navíc to bylo po rovině, a tak nám vůbec nevadilo, že už je veliká tma. K autu jsme dorazili hodně pozdě. Myslím, že bylo deset hodin. Domů už to bylo jen kousek. Dostala jsem svoje poslední mlíčko a všichni jsme šli spát. Jsem zvědavá, kam mě v šátku vezmou příště.
Vaše Madlenka
P.S. Fotky z výletu zde
Náhledy fotografií ze složky Šátek